Prováděné výzkumy dokládají již mnoho let zhoršující se fyzickou zdatnost dětí a mládeže. Jsou za tím pohybové návyky, které se budují v raném dětství, včetně schopnosti adaptace na tělesnou zátěž. Nižší podíl pohybové aktivity u dětí je dán prostředím a civilizačními změnami. Děti předškolního i mladšího školního věku přirozeně volí pohybové hry se svými vrstevníky, to se však s rostoucím věkem mění, především díky mobilům, tabletům a počítačům.
Jestliže děti mají přirozený pohyb, ať už organizovaný, v kolektivu, nebo jen doma na zahradě na dětské trampolíně, zajistí jim to dostatečný výdej energie a zabrání hrozící obezitě. Dalším přínosem je zvýšení svalové síly a koordinace, budují se kapacity pro zátěž v dospělosti i správné držení těla. Naopak malá svalová síla a schopnost koordinace dítě demotivují, nechce pak zkoušet něco, v čem nebude úspěšné.
Je prokázáno, že efektivněji, než sportovně založený rodič, pracuje s dítětem předškolního i školního věku sportovní instruktor, ke kterému má dítě větší respekt. To platí zvláště v začátcích, při osvojování základů dosud nezvládnuté pohybové aktivity, ať už jde o jízdu na kole, plavání, bruslení nebo lyžování.
Stejně nevhodná je i nadměrná nebo jednostranná zátěž, kdy může dojít nejen k úrazu v důsledku dlouhodobého přetěžování, ale i k trvalému poškození svalů nebo kloubů. Sportovní zátěž musí být všestranná, i každý specifický trénink musí být doplněn o kompenzační cvičení.
Jednoduchou a spolehlivou metodou, jak děti přivést ke sportování, je osobní příklad. Vyrůstá-li dítě v rodině, kde sport je základní součástí každodenního života, lehce se tomu přizpůsobí a sportovat pro něj bude naprosto normální, běžnou aktivitou. K dispozici pro společné aktivity je nepřeberné množství cyklostezek, lanových center, aquaparků i otevřených, volně přístupných sportovišť.